Přednášky o mezikonfesní komunikaci v 15. století na území Litvy a Rusi. Zaměříme se na františkány observanty, kteří hráli důležitou roli v komunikaci a vztazích mezi katolíky a pravoslavnými na pomezí latinského a východního křesťanství. Na konci středověku se v Litevském velkoknížectví formovaly struktury římskokatolické církve a observanti hledali způsoby, jak sbližovat různé křesťanské komunity. Inspirací jim byla Florentská unie z roku 1439, která usilovala o sjednocení západní a východní církve. Observanti proto uznávali východní obřad i svátosti a umožňovali pravoslavným Rusínům účast v katolických kostelech. Snažili se tak podporovat vzájemné porozumění a integraci mezi oběma tradicemi. V příspěvku ukážeme, jaké komunikační a integrační strategie observanti používali a jak přispěli k formování představ o jednotě církve ve druhé polovině 15. a na počátku 16. století.