Magie je „společným jmenovatelem“ kultur s různými rolemi. U Zuniů je antisociální, u Azandů dává světu Smysl, u Trobrianďanů je technologií zvládání rizik atd. I v „racionální“ společnosti magie kvete a Weberův předpoklad, že dochází k „odkouzelní světa“, se zatím nejeví jako správný. Ačkoli bychom vzhledem k předsudkům o buddhismu jako altruistickém, pacifistickém náboženství, filozofii, nebo psychoterapii, nečekali, nebyla magie (ani „černá“) neobvyklá. Při formování škol tibetského buddhismu (10.-13. st.) docházelo i k magickým soubojům. V přednášce se zaměřím na Bari beubum, rozsáhlou sbírku sbírek „kouzel“ s různými účely. Grimoáry nejsou v tibetském prostředí výjimečné, proto se pokusím o úvahu o tom, jaké svědectví o společnosti může takový zdroj obsahovat.
Přednáší Petr Jandáček z Filozofické fakulty UK.